2012/01/05

Co mi přinesl rok 2011


Strašně moc.
Závěr studia ve Vídni. Poznání, že se dá v němčině nejen dorozumět, ale i skládat zkouška. Poznání, že se dá pracovat v šíleném stresu a velmi rychle. A že se při tom dá i sportovat.
Novou lásku a současně závislost na té staré... Spoustu kamarádů, kteří by se bývali byli mohli stát mou láskou – v jiném čase a na jiném místě. Mnoho krásně strávených dní s lidmi, které jsem viděla poprvé a možná i naposled v životě, ale s neurčitou nadějí, že snad ještě přeci někdy...
Schopnost si okamžitě domluvit sraz místo věty „já se ti ozvu“. Poznání, že intelekt není ta nejdůležitější vlastnost, pro kterou bych si měla vážit lidí. Že se dá studovat celé prázdniny, ale je to strašné. Že mé studium je skvělé, i když už trochu moc dlouhé. Že žádná deprese není nekonečná a dá se zvládnout stejně jako tisíc kliků za den nebo sedmička na stěně – jen je to trochu těžší. Že mám v sobě neuvěřitelné zásoby energie, které se však občas projevují špatným způsobem.
Nejvíc vykouřených cigaret spolu s odhodláním v roce 2012 nekouřit vůbec. Silvestr, kde jsem potkala jediného chlapa ve svém životě, kterému stačí spát stejně málo jako mně. Touhu se ještě o něco víc snažit vážit si všeho, co mi život přináší.
Vyrovnanost... možná... v tuto chvíli.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář. Pravděpodobně velmi brzy zareaguji.