2012/03/11

Nedělní večer s barokem II

(Pro Nedělní večer s barokem I klikni na Nedělní chvilka poezie.)

Až umřu, prosila bych mít na pohřbu "první kázání pohřební nad urozeným a statečným panem Bohuslavem Kořenským" z roku 1643.

Pro útěchu je zde citován sv. Augustin: "Běda mně, Pane, odpusť mi, Pane! Já mrcha shnilá, pokrm červův, nádoba smrdutá, potrava ohně. I co jsem já, jenž mluvím s tebou? ... Nádoba hnoje, skořepina hnísu, plný smradu a hrůzy, slepý, chudý, nahý, mnohým nedostatkům poddaný, neznající vchodu ani vyjití svého, bídný a smrtedlný, jehožto dnové jako stín pomíjejí, jehožto život jakožto květ na stromě roste, a hned vadne, nyní kvetne, a hned zase uschne."

A dále: "Ó my všickni plačme, truchleme, kvilme, žalosťme, neb i nás to přetěžké jho smrti očekává, i my pod něj musíme, kdy, nevíme, než že brzy, to víme. ... Umřel pan Bohuslav*, i my svíčky zhasneme, zvadla ta rozkvetlá ratolest pan Bohuslav*, i my zvadneme, uplynul ten křišťálový potuček pan Bohuslav*, i my uplyneme, podstoupil to přetěžké jho smrti pan Bohuslav*, i my podstoupíme, zatměla se ta světlá hvězda pan Bohuslav*, i my se zatmíme: více pan Bohuslav* není, i my nebudeme. ... Zemřeli jiní, i my zemřeme, zemřeme, ouve! nastojte! běda! Kvilme, plačme, truchleme, žalosťme, rmuťme!"

*Místo "pan Bohuslav" si dosaďte libovolného nebožtíka.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář. Pravděpodobně velmi brzy zareaguji.