2012/11/20

Večírek

Někdy mě uklidní vědomí, že dokonce i člověk, kterého velmi obdivuju, má své problémy a cítí se ztraceně. „Ztraceně“... slovo, které poslední dobou používám velmi často.
Zakouším osamělost mezi spoustou lidí, prokrastinuju četbou filosofie místo toho, abych studovala to, co musím, je mi špatně z hudby, kterou už půl roku poslouchám, aniž bych měla energii hledat a „naposlouchávat si“ novou.
Když má člověk špatnou náladu, tak vnímá hloupost a trapnost všech lidí kolem sebe se zvýšenou intenzitou. Vlastně vidí trapnost i tam, kde by ji za jiných okolností nezaznamenal. A nejhorší na tom je, že v ostatních vidí jako v zrcadle sebe sama.

A tak jsem se na nedávném večírku ptala sama sebe...

...zda mi vadí pomlouvat něčí styl v oblékání a špatnou angličtinu, ale nevadí mi odsuzovat tlusté a hloupé lidi jen proto, že sama postrádám vkus a anglicky mluvím špatně, zatímco mám to štěstí, že nemám sklon příliš tloustnout a cítím se chytrá.
...zda mi opilecké blábolení vadilo tím víc, že jsem zrovna měla docela čerstvě v hlavě jednu knihu na dané téma, nebo jestli taky takhle mluvím o problémech, o nichž nic nevím.
...zda mi intelektuální humor, který má leckdy jen poukázat na sečtělost a inteligenci mluvčího, připadal hloupý jen proto, že jsem na něj neměla náladu, nebo mi bylo líto, že nejsem součástí rozhovorů.
...zda jsem se skutečně alespoň s jedním z těch lidí, za nimiž jsem během večera přišla, skutečně chtěla bavit, nebo zda mi jen připadalo trapné sedět sama v koutě.
...zda se můj pocit, že k onomu kolektivu nakonec stejně nepatřím, zakládá na skutečnosti, mé momentální náladě, nebo nechuti k jakémukoli tak silnému ztotožnění se s nějakou skupinou.

Pusto...



A jaký smysl má život člověka, který tak bytostně spojuje svou vlastní existenci s existencí jiných lidí / druhého člověka?

8 komentářů:

  1. Zdá se, že tahle nálada se skutečně vznášela ve vzduchu a nebyla jen v lidských hlavách. (Jarmila)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná je to jen špatný model. Možná je prostě lepší sedět někde v hospodě, kde má spíš každý svý místo a sice se přemístit k někomu jinýmu může, ale nevyústí to v bezbřehou fluktuaci lidí a témat.

      Vymazat
    2. A bezbřehou frustraci z lidí a témat. Někdy nemůžeš uniknout, někdy nemůžeš proniknout.
      (J.)

      Vymazat
  2. ad a) pomlouvám špatně mluvící anglicky i nevkusně oblečené a ty, kteří pomlouvají tlusté a hloupé lidi. (mám tu smůlu, že čokoláda je mou večeří, oběděm i snídaní a ..)
    ad další) člověk je sám, zoufale sám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ad a) To je právě vono a trochu jsem tušila, že se to proti mně v tvé osobě obrátí. Čokoška je super - dneska jsem byla ve skladu PLNYM ČOKOLÁDY.
      Ad daší) Člun... Právě by mě zajímalo, jak častej tenhle pocit na různých párty je a na čem u konkrétních lidí závisí.

      Vymazat
  3. Strategie včasného úprku se ukázala býti vhodnou :) (Petr)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Jsem ráda, že jsem proti svému zvyku odešla aspoň relativně včas.

      Vymazat
  4. Skutočne. Občas rozmýšlam, kam mizne hudba? Kam odchádzajú básnici, kde je prepadlisko pokoja nepokojných duší? Občas rozmýšlam, prečo sa človek pohybuje na trhu marnosti a pije kalichy blenu v smiešnej nádeji, že tak zo seba urobí Sókrata. Sebaintelektuálne ukájanie nestačí, rozhodne nestačí na plnohodnotný orgazmus. Kontakt? Možno. Intelektualizmus? Nie. Ten sa mi ako programove hnutie hnusí. Možno len skok na švihadle. Len naivný krok niekam do neznáma, znova v čerstvom údive nad svetom. Vánok a zem. Pasti a priepasti, na ktorých dnách sú pochrámané úlomky duší a tlejúcich tiel. Občas, rozmýšľam, na ktorej ceste sa zastaviť. Kam mizne každý môj krok, ktorý mohol byť hudbou? (Z.)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář. Pravděpodobně velmi brzy zareaguji.