2013/02/14

O blozích a blogíscích

Poslední dobou jsem narazila na blogy různých mladých dam a růžových pand a říkám si, že asi nikdy nebudu schopná vést si svůj blog podobným způsobem.
Nejhorší je, že ačkoli bych strašně nerada psala o podobných banálních zážitcích, z nichž pouze vyplývá, že „muži jsou takoví a ženy takové“ – samozřejmě v prudce stereotypním duchu za nadšeného tleskání komentátorů/komentátorek, kteří/ré mají ty stejné zážitky a stejné pocity, jen je neumí tak vtipně popsat (a v lepším případě se o to ani nepokusí) –, přesto sama ráda jejich texty čtu. Těžko říct proč. Možná je to vrozeným (a častou praxí upevňovaným) talentem prokrastinovat, nebo mě prostě uspokojuje nalhávat si, že „já jsem jiná“, což taky neopomenu v diskuzi pod příspěvky neustále sdělovat světu. (Asi se jen toužím předvádět, možná se skutečně snažím stereotypy nabourávat. Marně samozřejmě. Stejně na mě nikdo nereaguje.)
Asi je příznačné, že nejvíce zhlédnutí má můj totálně nudný příspěvek, který jsem psala v nemocnici před operací. Chtěla bych psát vesele a vtipně, ale mám chuť psát, jen když je mi smutno. Dokážu psát pouze vysoce enigmaticky: texty, které jsou krátké, a přesto nabyté aluzemi, jež nerozklíčí ani ten jeden konkrétní člověk, jehož se narážka týká. A v případě těch literárních by se asi autor velmi divil...

Onehdá jsme si s kamarádem posteskli, jak bychom potřebovali, aby se čas zastavil. Aspoň na dva dny, kdy bychom stihli přečíst nejméně jednu knihu, na kterou není čas, zhlédnou dva tři filmy, uvařit si něco dobrého a pořádně se vyspat. Samozřejmě, že by se ten čas zastavil jen nám...

Vidíte to co já? Zastavené město, lidé, mezi nimiž mohu volně procházet, zastaveni uprostřed pohybu... Jsem přesvědčená, že místo čtení a spaní bych běhala ulicemi a kreslila lidem po obličejích. Asi píči.


6 komentářů:

  1. Tak nevím, ale poslední věty vtipné byly, vážně jsem se zasmála :-) Tudíž bych se jako pisatele humorných článků nezatracovala...

    Zastavit čas. Jo, to by se mi líbilo. Nebo alespoň na jeden den vypnout děti :-)

    Dobrou noc!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju.

      Právě proto si říkám, že si možná život zařídím tak, abych děti nikdy vypínat nemusela.

      Vymazat
  2. Mockrát jsem se nechal unášet touhle myšlenkou. Pravděpodobně bych si nakradl něco oblečení. A taky bych hezký chlapy vyslíkal donaha

    OdpovědětVymazat
  3. ach ja neviem písať ani krátke vtipné články takže pohoda. ak ta potesi, ze niekto je na tom vzdy horsie ako ty, tak budem rada

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi jasné, že je na tom vždycky někdo hůř než já (nemyslím Tebe - o tom nic nevím), ale rozhodně mě to netěší.

      Vymazat

Děkuji za váš komentář. Pravděpodobně velmi brzy zareaguji.